Zamilovali jsme si malé, společenské plemeno pejska Coton de Tuléar, který je velmi učenlivý, chytrý, veselý, … prostě pes úžasňák. Pochází z Madagaskaru, čtvrtého největšího ostrova na světě ležícího v Indickém oceánu. Příchod cotonků se datuje přibližně do 15. století, kdy se tito malí pejsci postarali o zábavu,  ale i o odchyt myší a krys na palubách lodí, které pluly kolem ostrova. Cotonky si nejvíce oblíbili na jihu ostrova v okolí města Tuléar a do počátku 21. století jej chovali spíše majetnější chovatelé. Cotonek má krásnou jemnou srst připomínající chmíří bavlny, která nelíná, nestříhá se, občas vykoupe a pravidelně vyčeše. Nejčastější barva je čiště bílá, ale cotonci jsou také s „flíčkama“ tzn. s barevnými znaky. 

Prvním rodinným psím parťákem byla Enny, fenka zlatého retrívra úžasné povahy. Ještě když byla malé štěndo, začala jsem s ní docházet do psí školky, kde jsme se kromě her s našimi čtyřnohými miláčky učili i základům poslušnosti. A vzhledem k tomu, že se lektorky kurzu věnovaly také agility, dogdancingu, frisbee a dalším sportům, ukázaly nám, co vše je možné formou hry pejsky naučit. Okamžitě nás mimo jiné nadchlo agility. Jak mnozí ví nebo tuší, zlaťáci milují vše, co dělá jejich páníček, když to není zrovna běh a překonávání překážek. Proto jsem si začala pohrávat s myšlenkou pořídit své Enny kamarádku.

V atlase psů jsem viděla cotonka poprvé, čím víc jsem se o něm dozvídala, tím víc jsem si uvědomovala, že ten a žádný jiný. A tak se stalo, že jsme si jednoho krásného dne roku 2014 jeli směr Královéhradecký kraj pro naši první cotoní holčičku Beatrise alias Bibi. Ani ne tři roky na to nám přišla krásná zpráva od chovatelky cotonků Jaroslavy Holasové. Poslala nám fotografii právě narozené cotoní princezny, jediné holčičky z vrhu a s pro mne vysněnými flíčky (se znaky). Leontýnka z Vraní osady byla od prvního okamžiku naše. A tak stalo se, že jsme měli najednou pejsky tři. Enny byla holkám skvělou tetou, tou nejlepší, jakou si jen mohly přát.

Leontýnka se stala mámou a jak to tak bývá v chovatelských stanicích, jedno štěňátko zůstalo doma, Jasminka je nejumazlenější člen naší rodiny. Tři cotonní holčičky a každá má jinou povahu. Bibi byla neskutečná, poklad, které v jejich začátcích psích aktivit nikdo nevěřil, je to přeci společenské plemeno. Byl to pro nás pohon a dostal nás v agility vysoko, titul Šampion agility byl třešničkou na dortu. Leontýnka byla sporťák, je pro každou srandu a spolu s Jasminkou milující aportování míčků jsou to naše rozmazlené cácorky.

Neskutečnou souhrou okolností jsme poznali slovenskou chovatelku malého kontinentálního španěla Papillonka Katarinu Láclavovou, která nám svěřila fenku ze svého odchovu cituji „je to jedno z najviac temperamentných a akčných šteniatok, aké som doma odchovala. Cácorky ji přijaly od prvního dne do smečky a s Jasminkou jsou největší kamarádky.

Bibinka a Enny odešly za duhový most.